Dysortografie

21.10.2019

5 minut čtení

Dysortografie je specifická porucha učení, která postihuje pravopis. A poznáme ji především díky tzv. specifickým dysortografickým chybám. Specifické chyby jsou:

  • Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek
  • Měkčení - rozlišování měkkých a tvrdých slabik (dy-ty-ny/di-ti-ni)
  • Rozlišování sykavek
  • Záměny znělých a neznělých souhlásek
  • Vynechávání nebo naopak přidávání písmen (slabik) do slov
  • Nedodržování hranic slov v písmu

S dysortografií jdou většinou ruku v ruce další SPU. Nejčastěji se jedná o dysgrafii, ale souvisí taktéž s dyslexií. Souběžně s dysortografií se velmi často setkáváme také s oslabenou sluchovou a zrakovou percepcí (vnímáním), potíže dělá taktéž vnímání a zopakování rytmu, nesoustředění, nedbalost v psaném projevu atd.

Při reedukaci dysortografie se musíme zaměřit především na posílení oslabených oblastí a taktéž na zvládnutí mluvnického učiva. Při reedukaci dysortografie se musíme také zaměřit na pozitivní motivování dítěte, soustředění, práci s chybou, kontrolu a v neposlední řadě také na dovednost použití gramatických pravidel. U mladších dětí často činí potíže také výbavnost (psacích) písmen.

1. Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek

Nejdůležitější podmínkou při nácviku krátkých a dlouhých samohlásek je, aby žák délku správně slyšel. Při diktování je důležité správně artikulovat a délku zdůrazňovat. Dysortografikům doporučujeme, aby si vše, co píší, zřetelně opakovali. Taktéž je lepší, když znaménka píší ihned nad dané písmeno a nedodržují tak zásadu plynulého psaní.

2. Měkčení - rozlišování měkkých a tvrdých slabik

Jedná se nejčastěji o nedostatečně vyvinuté sluchové vnímání, kdy dítě hůře rozlišuje měkké a tvrdé souhlásky a toto učivo mu činí větší či menší problémy. Je vhodné žáky vést k hlasitému opakování toho, co píší a k následné kontrole napsaného.

3. Rozlišování sykavek

Potíže s rozlišováním sykavek mohou být způsobeny taktéž oslabeným sluchovým vnímáním, ale často zde hraje roli i narušená komunikační schopnost, kdy dítě danou hlásku špatně vysloví, tím pádem ji i špatně slyší a píše. Často tak dochází k záměně (asimilaci) sykavek, kdy dítě nesprávně rozlišuje c-s-z/č-š-ž.

4. Záměny znělých a neznělých souhlásek

Na správné rozlišování znělých a neznělých hlásek má největší vliv sluchové vnímání a správná výslovnost jednotlivých hlásek. Pokud dítě hlásku správně neslyší, nemůže ji ani správně napsat. Je proto vhodné výrazně artikulovat a pokud si nejsme jistí, že dítě jednotlivé hlásky správně vnímá, používáme pomocná slova (T jako tatínek, D jako domeček aj.). 

5. Vynechávání nebo přidávání písmen (slabik)

Vynechávání či přidávání písmen nebo slabik do jednotlivých slov je taktéž často způsobeno nedostatečně vyvinutou sluchovou percepcí, konkrétně sluchovou analýzou a syntézou (rozklad a sklad slov), potíže může způsobovat také horší výbavnost jednotlivých písmen, nedostatečné soustředění, narušená komunikační schopnost nebo potíže v grafomotorice.

5. Nedodržování hranic slov v písmu

Na potíže nás upozorní několik slov spojených dohromady, nerozlišování začátků a konců vět, spojování předložek se slovy atd. Nedodržení hranic slov velmi souvisí s předchozí bodem a má stejné příčiny.


Tipy pro děti s dysortografií

  • Mluvte s dítětem, proč je důležité naučit se psát, o důležitosti a významu písma
  • Ujistěte dítě, že chápete jeho nechuť ke psaní a sami také máte nějakou činnost, která vám nejde a nemáte ji rádi
  • Motivujte - společně vymyslete, jak na psaní vyzrajete
  • Trpělivost - bez velkého množství trpělivosti ze strany dospělého si bude dítě psaní osvojovat obtížně
  • Denní režim - domluvte se, kdy budete psát a jakou formou chcete psaní procvičovat
  • Kontrola - vyjádřete důležitost kontroly napsaného, veďte dítě k sebekontrole
  • Práce s chybou - chyba je motiv, chyba je cesta
  • Hrajte si - psaní je zábava. Využívejte různé formy reedukace dysortografie
  • Zařazujte uvolňovací cviky a relaxační pauzy
  • Na konci práce si vyhodnoťte, co se dařilo - hledejte vždy to pozitivní. Učte dítě sebehodnocení
  • Upozorněte na každý malý úspěch, odměňujte se
  • Odpočívejte - jen odpočaté dítě se může soustředit na práci


Některé z osvědčených pomůcek:

  • Bzučák, hudební nástroje
  • Tvrdé a měkké kostky
  • Karty s písmeny, slabikami, předložkami, obrázky
  • Grafické znázorňování délek samohlásek
  • Rytmická cvičení, básničky
  • Rozklad a sklad slov na slabiky, slovní fotbal


Autor: Tereza Franzová


Zdroje:

KREJČOVÁ, Lenka, Zuzana HLADÍKOVÁ, Kamila ŠEMBEROVÁ a Kamila BALHAROVÁ. Specifické poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie. 2., aktualizované vydání. Brno: Edika, 2018. Rádce pro rodiče a učitele. ISBN 978-80-266-1219-3.

ZELINKOVÁ, Olga. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994. ISBN 8071780383.

© 2019 Školní poradenské pracoviště ZŠ Bílovice nad Svitavou
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky