Dysgrafie
4 minuty čtení
Dysgrafie je specifická porucha učení, která postihuje písemný projev jedince. Písmo je často nečitelné, neupravené. Dysgrafik mívá potíže s osvojováním tvarů jednotlivých písmen, pomalým tempem zápisu, neupraveným písmem. Napsaná písmena se často nevejdou na řádek nebo na něm naopak "létají", potíže činí také kombinování velkých a malých písmen, nedotažená písmena nebo zaměňování tvarově podobných písmen. Dysgrafie se často objevuje společně s dysortografií nebo dyslexií.
Reedukaci dysgrafie nelze v žádném případě podcenit a soustředit se pouze na opisování a nácvik správných tvarů jednotlivých písmen. Je třeba začít rozvojem jemné motoriky (pohyby rukou, prstů), hrubé motoriky (pohyb celého trupu, končetin) a grafomotoriky. Při procesu psaní je důležitý správný sed (držení těla, poloha dolních končetin, výška stolu úměrně k židli), správný úchop psacího náčiní, okolní podmínky (osvětlení, dostatek prostoru), vzdálenost hlavy od papíru aj. Se psaním také souvisí lateralita (dominance jedné z hemisfér - upřednostňování jednoho z párových orgánů).
Před započetím nácviku psaní je třeba dostatečně uvolnit končetinu, kterou dítě píše. Uvolňování ruky vychází z ramenního kloubu a postupuje směrem k zápěstí a prstům. Uvolňovat ruku můžeme pomocí např. mávání a kroužení paží a dlaní, tlačením dlaní proti sobě, zatínáním pěstí, prstových cvičení atd. Pokud ruka není dostatečně uvolněná, dítě může držet psací potřebu příliš křečovitě, bude příliš tlačit na podložku, tahy nebudou plynulé a ruka bude velmi brzy unavená. Je vhodné dle potřeby zařazovat procvičení a uvolnění ruky také během psaní.
Pro dítě s dysgrafií je důležité častěji zařazovat relaxační přestávky a uvolňovací cviky, psaní se věnovat častěji a v kratších intervalech, dostatečně fixovat tvary jednotlivých písmen a postupovat v pomalém tempu, které na dítě nevyvíjí tlak. Tvary jednotlivých písmen si dysgrafik může fixovat také jinak než jen pouhým psaním. V rámci reedukace můžeme zařazovat například kreslení písmen prstem do písku (mouky, krupice), modelování z plastelíny, vytrhávání písmen z papíru atd.
Je velmi důležité dysgrafika nepřetěžovat a nenechávat jej neúhledný zápis přepisovat stále dokola, dokud nebude písmo čitelné. Velmi často se stává, že přepisovaný zápis je horší než zápis původní.
V pozdějším věku (zpravidla v průběhu druhého stupně základní školy) je vhodné zaměřit se u dysgrafika na nácvik psaní "všemi deseti". Tento návyk usnadní dítěti zvládání delších a náročnějších zápisů a je to dovednost, která mu zůstane celý život.
Dítě si často uvědomuje, že mu psaní nejde jako ostatním a je důležité mu vysvětlit, že každému z nás trvá osvojení psaní jinak dlouho, každý se v život potýká s něčím jiným, každý jsme originál a to, že mu nejde psát neznamená, že je horší (hloupější) než ostatní. Je potřeba v dítěti budovat zdravé sebevědomí a podporovat ho.
Co dělat, když se nácvik čtení nedaří podle vašich představ se dozvíte v článku - Co mám dělat když....
Psaní dětí s dysgrafií - tipy
- Mluvte s dítětem, proč je důležité naučit se psát, o důležitosti a významu písma
- Ujistěte dítě, že chápete jeho nechuť ke psaní a sami také máte nějakou činnost, která vám nejde a nemáte ji rádi
- Motivujte - společně vymyslete, jak na psaní vyzrajete
- Trpělivost - bez velkého množství trpělivosti ze strany dospělého si bude dítě psaní osvojovat obtížně
- Denní režim - domluvte se, kdy budete psát a jakou formou chcete psaní procvičovat
- Kontrola - vyjádřete důležitost kontroly napsaného, veďte dítě k sebekontrole
- Hrajte si - psaní je zábava. Využívejte různé formy reedukace dysgrafie
- Nenuťte dítě opisovat dokola stejný text - každý další opis bude pravděpodobně horší než ten předchozí
- Zařazujte uvolňovací cviky a relaxační pauzy
- Na konci práce si vyhodnoťte, co se dařilo - hledejte vždy to pozitivní. Učte dítě sebehodnocení
- Upozorněte na každý malý úspěch, odměňujte se
Autor: Tereza Franzová
Zdroje:
KREJČOVÁ, Lenka, Zuzana HLADÍKOVÁ, Kamila ŠEMBEROVÁ a Kamila BALHAROVÁ. Specifické poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie. 2., aktualizované vydání. Brno: Edika, 2018. Rádce pro rodiče a učitele. ISBN 978-80-266-1219-3.
PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-198-0.
ZELINKOVÁ, Olga. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994. ISBN 8071780383.