Jak se učit efektivně

6 minut čtení

Co je to učení?

Slovem učení nazýváme záměrné, cílevědomé a systematické získávání vědomostí, dovedností a návyků, stejně tak i forem chování a osobnostních vlastností. Učení souvisí s mnoha kognitivními (poznávacími) funkcemi - s pamětí, s pozorností, s řečí, s prostorovou orientací či s myšlením. 

Průběh a výsledek samotného učícího procesu ovlivňuje celá řada faktorů, ať už je to samotný jedinec, situace, ve které učení probíhá, dále hraje roli učební materiál či samotný učitel. Existuje celá řada metod, podle kterých se lze učit. Můžeme je rozdělit na metody závislé na uspořádání činnosti, metody, kdy je důležité určité rozložení učiva. Lze se učit individuálně či ve skupině, efektivně a smysluplně, spoléhat se na mnemotechnické pomůcky či myšlenkové mapy.

Každý z nás je jedinečný, každý se učí jinak

Pravděpodobně se mnou budete souhlasit, pokud na tomto místě zmíním, že nám všem nějaký čas trvalo, než jsme přišli na to, jak se vlastně učit. A jak se učit efektivně. 

Ve škole je nám od 1. třídy základní školy často předepsán obsah a rozsah učiva (víme tedy, co se máme naučit a jaké množství), ale už málokdy se dozvíme, jakým způsobem to máme udělat a stihnout v předepsaném čase. Neznáme do té doby postup, který by nám nejvíce vyhovoval. A tak zkoušíme a zkoušíme. Občas je z toho běh na hodně dlouhou trať.

Znáš svůj učební styl?

Každý z nás má své individuální danosti a zvláštnosti, každému tedy během procesu učení vyhovují jiné věci. To, jaký postup během této aktivity uplatňujeme, nazýváme styl učení neboli učební styl. Pod souslovím učební styl chápeme svébytné postupy při učení, které jedinec v daném období preferuje. 

Styly učení se vyvíjí z vrozeného základu, ale během života se záměrně či bezděčně (náhodně) proměňují. Styly učení zahrnují různé učební strategie, taktiky a myšlenkové operace, které si jedinec často vůbec neuvědomuje, dělá je automaticky. Učební styl ovlivňuji nejen já sám, ale i celá řada vnějších faktorů - učitel, podmínky pro učení, sociální situace, koncepce výuky, učivo nebo i způsob zkoušení a hodnocení.

Jaký je můj učební styl?

Základním krokem směřujícím k efektivnímu učení je tedy zjistit, jaký je můj učební styl, ten, který mi vyhovuje, díky kterému si pamatuji informace poměrně rychle a dlouhodobě. Takové zjištění lze provést dvěma způsoby - autodiagnosticky či diagnosticky. 

a) autodiagnostika - není nic jednoduššího, než si na arch papíru sepsat svůj postup, který během učení uplatňuji. Zamýšlím se nad tím, jaké prostředí mi vyhovuje, jaké pomůcky používám. Zda se učím raději sám/sama či ve společnosti kamaráda/kamarádů. Vyhovuje mi doučování? Které předměty se mi učí lépe, a se kterými trochu bojuji? A co čtení - čtu si látku raději potichu či nahlas? Kreslím si během učení? Využívám schémat či grafů? Jak postupuji, když si chci něco zapamatovat? Jak zjistím, že něčemu rozumím? Co mi naopak nevyhovuje? I to je důležité zanalyzovat.

b) diagnostika - diagnostiku učebního stylu může ve škole provést školní psycholog, a to pomocí různých dotazníků, díky kterým dochází ke zjišťování preferovaného prostředí během učení, emocionálních, sociálních či kognitivních potřeb daného žáka. Dotazníky jsou často také zaměřeny na mapování jednotlivých smyslů či tělesných potřeb. Jejich vhodná kombinace pak umožňuje danému jedinci být během učebního procesu více efektivní.

Autoregulace učení

Každý svého štěstí strůjcem a nejinak tomu platí i během učení, za které si zodpovídáme pouze my sami. Autoregulací rozumíme řízení svého jednání a vědomé usilování o dosažení stanoveného cíle - v našem případě jsme tedy hlavním aktérem ve svém procesu učení, tzn. řídíme si vlastní pozornost, motivaci či emoce za účelem zisku nové znalosti, dosažení dovednosti či dobré známky. 

Pokud již známe svůj učební styl, provedli jsme důkladnou autodiagnostiku (diagnostiku), je výhodné, stanovit si ve svém učebním procesu jasné priority či osobní cíle. Zamyslet se nad svými časovými možnostmi, např. si graficky znázornit, kolik času mohu/chci dané látce věnovat. K tomu všemu mi může pomoct celá řada organizačních pomůcek - diáře, to-do listy, mobilní aplikace, připomínky v mobilním telefonu, atd.

Co mi může pomoci obecně

Na závěr dnešního článku uvádím několik tipů, které ti mohou pomoci s učením, pokud jsi svůj styl zatím nerozklíčoval(a) nebo pokud uvítáš další nápady, jak své učební postupy zefektivnit:

• zkus si vypěstovat a dodržuj režim dne, už se pravidelně a nejlépe ve stejnou dobu
• začni už ve škole - snaž se pozorně sledovat výklad učitele, dělej si poznámky, zakresli si obrázky/grafy, využívej mnemotechnických pomůcek, zkus si zapamatovat podstatné informace
• ve svých pomůckách a sešitech si udržuj pořádek, zvýrazňuj, podtrhávej jinými barvami, kresli si schémata, myšlenkové mapy
• po příchodu domů si dej pauzu a pak si přečti všechny nové zápisky z daného dne, aby se ti učební látka oživila
• před samotným učením si vyvětrej, ujisti se, že máš pro učení dostatek ticha a světla, pořádek na stole a všechny důležité pomůcky
• vypozoruj si, ve kterém čase se ti nejlépe učí, ideálně by to mělo být někdy v čase 15h - 17h, večer už pouze opakuj
• uč se nejlépe v sedě u svého pracovního stolu, u učení nedělej další jiné aktivity (na telefonu či tabletu si vypni zvuk)
• pokud se ti do mysli vkrádají jiné myšlenky, než ty, které se týkají učení, zapiš si je do sešitu k tomu určenému; po skončení učební jednotky (v pauze) se k nim můžeš vrátit
• dodržuj krátké přestávky, které mohou být vyplněny nenáročnou fyzickou aktivitou
• uč se hrou, aby tě to bavilo (zpívání textu, využívání kartiček na slovíčka z cizího jazyka, atd.)
• předměty, které se potřebuješ naučit si řaď tak, aby se střídaly ty nejméně příbuzné (např. matematika-anglický jazyk-dějepis-fyzika-český jazyk)
• opakuj si učivo, co nejčastěji to jen jde
• zaměř se celkově na svůj životní styl - pestrou stravu, aktivní pohyb, dostatek odpočinku a kvalitní spánek

Autor: Monika Kolářová