Školněpsychologická diagnostika

06.01.2020

5 minut

Jednou z mnoha dalších činností školního psychologa na škole bývají také diagnostická šetření, mluvíme o tzv. školněpsychologické diagnostice. Diagnostika je v dnešním světě součástí mnoha aplikovaných věd daných oborů. Nejedná se o nic jiného než o krátkodobé či dlouhodobé úsilí vedoucí ke zjištění, rozpoznání, posouzení, hodnocení a utřídění jistých jevů skutečnosti. 

S diagnostikou se můžeme setkat v prostředí elektroniky či zdravotnictví a nejinak je tomu také ve školním prostředí, kde se do centra pozornosti dostává dítě, učitel, jejich vzájemné interakce, školní třída či celá škola, a to ve svém přirozeném prostředí. 

Školněpsychologická diagnostika se nezabývá pouze patologií, ale zejména zjištěním, popisem a utříděním všech charakteristik jedince či skupiny jedinců, zmapováním prostředí, ve kterém se ovšem různé patologické jevy (např. narušené vzájemné vztahy, rozskupinkování kolektivu, potíže s autoritou učitele či posun hodnot) mohou objevit. 

Školní psycholog se s pomocí různých nástrojů a jednotlivých fází diagnostického postupu snaží o co nejlepší porozumění žákům individuálně, vztahům mezi jednotlivými žáky, porozumění klimatu školní třídy či celé školy. Využívá k tomu různé klinické a testové metody - rozhovory, pozorování, ankety, sociometrická šetření či dotazníky. Pro některé z nich musí mít příslušné vzdělání a zácvik.

Jedná se o jeden z mála momentů, kdy se do centra pozornosti školního psychologa dostávají i ti žáci, u kterých není zjevný výukový či výchovný problém. Jakmile výsledky diagnostického procesu naznačují potíže v některé oblasti (dynamika třídy, vztahovost, přítomnost rizikového chování aj.) školní psycholog je nucen zahájit tzv. intervenci neboli nápravu, která nejčastěji probíhá ve spolupráci s celou třídou a třídním učitelem.

Jelikož jsou pozitivní vztahy mezi žáky ve třídě základem jejich spokojenosti a zaručují zdravý sociální vývoj, je nutné monitorovat je pravidelně, v ideálním případě v době, kdy není viditelný žádný problém, výstupy tak nebudou zkresleny momentálním rozpoložením jednotlivých žáků.

Školní psycholog se nejčastěji věnuje diagnostice vztahů ve školní třídě. K tomu využívá metodu sociometrie, během které získává informace o neformální struktuře a vzájemném vnímání členů dané skupiny. Jedná se o metodu popisného charakteru, která má několik variant. Její nespornou výhodou je fakt, že je použitelná již od 1. třídy základní školy, výstupy mají ovšem velice omezenou platnost, často pouhé 2-3 týdny. Mezi další často používané metody patří SORAD (Sociometrický ratingový dotazník V. Hrabala) či dotazníky B-3, B-4, D-1 nebo Třídní kompas. Jelikož se často jedná o techniky neanonymní, je nutné vyžádat si před jejich administrací souhlas zákonného zástupce. 

Školněpsychologickou diagnostiku lze ale zaměřit také na klima třídy či celé školy. K tomu lze využít pozorování - během vyučování a během mimoškolních akcích, o přestávkách, na obědě, na chodbách. Cenné informace školní psycholog získá  také pomocí rozhovorů se žáky či učiteli, díky různým žákovským pracím, kresbám či experimentálním situacích. I na tomto místě je možné využít příslušných dotazníků, které pomáhají prostředí orámovat.

Asi nejvyužívanější forma diagnostiky ve škole probíhá za pomoci her s psychologickým obsahem. Žáci jsou do her vtaženi nenásilně, nachází se ve svém přirozeném sociálním prostředí. Navíc pro mnohé znamená hra zábavnou činnost, jak se o své třídě více dozvědět, říci nahlas svůj názor či projevit postoj vůči ostatním, dát či dostat zpětnou vazbu.

Takovéto hry lze rozdělit na hry pohybové, kdy žáci vyjadřují své názory či postoje pohybem a jsou vhodné především pro mladší děti. Během her tužka-papír žáci zapisují do záznamových archů či na volné papíry, hodí se spíše pro starší děti a jejich nesmírnou výhodou je možnost archivace k další interpretaci a budoucímu využití (vývoj třídního kolektivu v budoucnu).

Autor: Monika Kolářová

Zdroje:

BRAUN, Richard, Dana MARKOVÁ a Jana NOVÁČKOVÁ. Praktikum školní psychologie. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0176-2.

© 2019 Školní poradenské pracoviště ZŠ Bílovice nad Svitavou
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky